Je tu léto a s ním prázdninové a dovolenkové období, které jsou spojeny s tradičními radovánkami, jako jsou grilování, koupání, zmrzlina, cestování k moři i za exotikou, letní lásky… 🙂
Čert ale nikdy nespí, a tak co by to byly za radovánky, kdyby na nás vedle nich nečíhali i různé nástrahy. Je až zarážející, kolik z nich si vybírá na mušku trávicí systém a játra, náš strategický filtrační orgán, který zabraňuje pronikání škodlivin z různých zdrojů do organismu. Řekněme si o nich více.
Otrava jídlem = vysoká zátěž pro játra
Teploty v letních dnech často přesahují hranici 30 – 35 °C. V takových vedrech je dobré zvážit obsah našeho jídelníčku. V potravinách se totiž rychleji množí mikroorganismy, mykotoxiny a plísně.
Pokud je to možné odpusťte si masné výrobky jako salámy, klobásy, majonézové saláty, (syrové) vejce, mléčné výrobky, zmrzlinu a cukrářské výrobky, u kterých je pro přítomnost živočišné složky vyšší riziko výskytu salmonelózy. Pozor také na různé dresinky, majonézy, tatarské omáčky a obecně i na jakékoliv nevěrohodně vypadající a páchnoucí jídlo.
Pokud je příčinou potíží salmonelóza (1.), projevuje se křečemi a bolestmi břicha, zvracením, horečkami, a častou, řídkou stolicí.
Právě při zmíněné „rizikové“ stravě se také objevují střevní infekce vyvolané bakteriemi E.coli (2.), které také bývají příčinou „cestovatelských průjmů“. Netřeba asi dodávat, že jakákoliv otrava jídlem představuje vysokou zátěž pro játra a ledviny.
Pozor na cestovatelské střevní infekce
Pro cestovatelské průjmy vyvolané infekcí zmíněnými enterotoxickými kmeny E.coli je typická častá, řídká stolice. Nakazit se dá i pitím vody, proto je třeba pít balenou vodu a vyhýbat se nápojům, které obsahují led z vody neznámého původu. Na to, co sníme nebo vypijeme, bychom si měli dávat pozor, a to hlavně v zemích, jako jsou Egypt, Turecko či Tunisko.
Rozšířená bývá i Shigelóza (3.). Je to střevní infekce bakteriálního původu, pro kterou je typická horečka, bolesti břicha, křeče, řídká stolice. Jde o „onemocnění špinavých rukou“, dbejte proto na důslednou osobní hygienu (mytí rukou) a vyhněte se stravovacím zařízením, zda barem, které nezajišťují dostatečnou úroveň hygieny, protože v potravě mohou být i bakteriální toxiny, např. stafylokoková enterotoxikóza, toxiny Bacillus cereus.
Pro dovolené v některých přímořských zemích jsou příznačné i další infekce, například vzteklina, malárie, schistozomóza, leishmanióza, břišní tyfus, zda zvýšené nebezpečí nákazy některým z několika druhů virových hepatitid, které napadají játra:
Hepatitida typu A (4.) – Také jde o „onemocnění špinavých rukou“, napádající játra dbejte proto na důslednou osobní hygienu (mytí rukou). Zvýšené riziko je typické zejména pro africké země, Asii, Středomoří, Střední Východ, Střední a Jižní Amerika
Hepatitida typu B (5.) – onemocnění napádající játra. Ohrožení jsou zejména lidé s nezodpovědným chováním (drogy, náhodný sex), proto dejte pozor (nejen) v oblastech Afriky, v Jižní a Střední Americe, na Blízkém východě, ve Střední a Jihovýchodní Asii.
Malárie (6.) – přenáší ji komár, který kousnutím infikuje „svou oběť“ parazitům. Ten se pak usadí v játrech, jejíž buňky napadá. Nejprve se neprojevuje žádnými výraznými symptomy. Později však onemocnění napadá i červené krvinky a vylučuje do krve toxiny, které po 10-28 dnech začnou způsobovat typické projevy malárie, jako jsou únava, horečka, bolesti hlavy a svalů (podobné chřipce). Nejvhodnější prevencí proti malárii je očkování.
„Líbací“ nemoc napadá játra
I tak se říká Mononukleóze (7.). Také jde onemocnění napadající játra. Jak říká i lidový název, nejčastějším (ale ne jediným) způsobem nákazy je právě líbání – virus se přenáší slinami. Člověk se však může nakazit i při kontaktu s kontaminovaným předmětem nebo na místech s velkou návštěvností (diskotéky, bary, restaurace). Mezi komplikace, které může vyvolat patří zhoršené jaterní testy, nebo dokonce žloutenka.
Typickými příznaky mononukleózy jsou extrémní únava, horečka, bolesti v krku, zvětšené uzliny. Průběh bývá lehký, ale někdy může končit vážnými zdravotními problémy. Nákaza je celoživotní a i když je už pacient „vyléčen“, může nakazit někoho dalšího.
Jak se ochránit
Všechny zmíněné onemocnění mají společný jmenovatel – buď postihují trávicí trakt, játra, nebo vyžadují nasazení silných léků, které sice vyléčí onemocnění, ale játra jejich užíváním dostávají zabrat. Ty jsou však životně důležitým orgánem a je třeba dbát na jejich regeneraci. Schopnost obnovovat jaterní buňky je vlastní komplexu látek – flavolignanů, které se nazývají Silymarin a v přírodě se vyskytuje v kvalitně dozrálých plodech Ostropestřce mariánského. Proto je právě konzumace drceného plodu ostropestřce výborným způsobem, jak zbavit játra škodlivých látek a dopřát organismu celkovou očistu. Pro dosažení co nejlepších výsledků se doporučuje absolvování 12 týdenní kúry, jejíž průběh najdete popsán zde.
Ostropestřec se však doporučuje užívat i preventivně, protože jen játra, která jsou zdravá, dokážou odolávat zmíněným nástrahám a plnit svou funkci.
